

Podle pověsti vznikly Dětenice za vlády přemyslovského knížete Oldřicha v 1. pol. 11. století, který lovil se svoji družinou ve zdejších hlubokých lesích a našel zde zbloudilé a opuštěné děti. Protože se jednalo o člověka ve skrze ušlechtilého, dětí se ujal. Nechal jim postavit ves a na jejich počest ji pojmenoval Dětenice.

Jaroslav z Hruštice (z Turnova) pocházel z mocného prastarého rodu Markvarticů, byl purkrabí krále Přemysla Otakara II. na královském hradě Kámen (1234-1269) a měl 4 syny. Nejstarší Beneš si vystavěl v roce 1295 v Dětenicích gotickou tvrz. Stal se zakladatel té větve, která se psala z Dětenic a z Valdštena a začala psát přebohaté dějiny Dětenic. Druhý syn Jaroslav z Hruštice, Havel, držel hrad Rohozec, třetí syn, Vok, držel Rotštejn a čtvrtý syn, Zdeněk, měl hrad Valdštejn.

V rodu Valdštejnů dětenických bylo jméno Beneš velice oblíbeno, proto se členové rodu pojmenovávali jako Beneš Bílý, Beneš Kadeřavý apod. O Benešovi Bílém (1378-1410) se udržela pověst, že u skály na Viničkách u Dětenic husitské knihy čítal, protože měl tak zlou ženu, která mu nechtěla dovolit si číst doma ve tvrzi a tak před ní raději utíkal ke skále, kterou až v 19. století nechal kníže Lichnovský vymlátiti a na počet Beneše Bílého z Dětenic do zámeckého parku část skály přemístiti. Tuto skalku je možné si prohlédnout v parku i dnes.

Voksa z Dětenic to dotáhl na velitele královského dvora Václava IV. zde vystřídali v 15. století rytířské rody jako Okořští z Okoře, Semečkové se Semčic, Blektové z Útěchovic, Valkounové z Adlaru a Černínové z Černína.
Od roku 1503 vlastnil Dětenice mocný český panský rod Křeneckých z Ronova. V erbu mají dvě černé překřížené ostrve ve zlatém poli. Ostrve se řekne německy Ron, od toho Ronovci, tedy z Ronova. Roku 1587 přestavěl Bohuslav Křinecký z Ronova gotickou tvrz na renesanční zámek. V zámku nám ho připomíná náhrobní deska, na které je zobrazen jeho erb a erb jeho manželky Beatrice Zilvarové z Pilníkova, dle pověsti to byla nejkrásnější šlechtična v Čechách.
Mimochodem se jednalo o dámu velice čipernou, protože hned po smrti Bohuslava Křineckého se provdala za Václava z Lobkovic, a to již potřetí. Spravovala zámek do plnoletosti svého synovce Jiřího Křineckého z Ronova, kterému Bohuslav Křinecký panství odkázal, aby zámek zachoval svému rodu Křineckých z Ronova.

Více informací naleznete na webu: https://www.zamekdetenice.cz/barokni-zamek/