kanony-inverzní-pngkanony-inverzní-pngkanony-inverzní-pngkanony-inverzní-png
  • Eshop
  • Děkovací stránka
  • Blog.kanony.cz

Švýcarské halapartny

  • Home
  • Články a novinky
  • Švýcarské halapartny
Středověké čepele
15 ledna, 2008
Dvouruční meč
25 ledna, 2008
Autor Admin 18 ledna, 2008
Kategorie
  • Články a novinky
Štítky
  • historie
  • švýcarská halapartna

Koncem podzimu roku 1315 se po Evropě roznesla neuvěřitelná zpráva. Těžce obrnění rytíři arcivévody Leopolda Rakouského, dokonale vyzbrojení rakouští šlechtici a přední měšťané vévodových měst byli u Morgartenu na hlavu poraženi houfci sedláků ze zapadlého alpského údolí zvaného Schwyz, jimž pomáhali jen jejich stejně chudí sousedé. Vyprávělo se, že vojsko, připravené ztrestat odbojné horaly, vjelo do morgartenského prusmyku a narazilo na záseky, připravené na úzké stezce mezi horským srázem a jezerem. Cesta vpřed byla nemožná, ze svahů se řítily balvany vrhané číhajícími sedláky, zezadu se na rytířskou jízdu valily houfy vlastní rakouské pěchoty. Nebylo možno otočit koně, založit kopí, nebyl možný boj mečem. Švýcaři se vrhali na bezbranné rytíře, strhávali je ze sedel tyčovými zbraněmi, které měly na konci ratiště čepel podobnou sekeře, a na zemi jim těmi sekerami rozráželi hlavy.

Nová zbraň – halapartna – se stala na dvě staletí švýcarských bojů za nezávislost nejvýznamnější součástí švýcarské výzbroje. Nejstarší typy měly velký list čepele vykrojený do jednoduchého obrysu, nahoře se špicí ostrého hrotu. Vyráběly se ze tří částí: z tulejky, kalené špice a sekerovitého listu. Každá z těchto složek vznikala zvlášť. Hroty se kalily. Teprve pak se čepele halaparten kováním spojovaly v onen obávaný prostředek ničení. Jeho účinnost se ještě zvýšila železným hákem, který čněl kolmo ze hřbetu listu. Když se dobře mířenou ranou z rozmachu zasekl do spárů plátového rytířského odění, stačilo trhnutí – a jezdec se svezl ze sedla. Ovládání halapartny vyžadovalo značnou sílu a obratnost. Ratiště se vyráběla z javorového dřeva. Každé z nich mělo hrany, aby v ruce neklouzalo, a ještě se obtáčelo kůží, která sloužila jako pevná podložka pro dlaň. Dosahovalo 480 – 540 cm délky.

Rána takovouto prodlouženou sekerou byla strašná, protože síla dopadu se touto délkou nesmírně zvyšovala. Švýcaři se svými halapartnami postupovali od jedné vítězné bitvy ke druhé a současně hromadili pergamenové listiny s pečetěmi a podpisy, které potvrzovaly spojenecké smlouvy. Roku 1291 podepsaly horské kantony Schwyz, Uri a Unterwalden první závaznou dohodu o vzájemné vojenské pomoci a obecné branné povinnosti jako základ ke vzpouře proti Habsburkům a jejich správcům – fojtům. Během 14. století se k nim postupně přidávalo jedno město za druhým. Luzern, Curych, Zug i Bern přistupovaly ke spolku, který je sice do určité míry zbavoval samostatnosti, ale zároveň jim skýtal ochranu v novém společenství. Selské vojsko se rychle měnilo ve vycvičené sbory, v první vítěznou pěchotu evropského středověku, v které vedle venkovanů táhli do boje i obyvatelé měst.

Švýcarská halapartna

Vévoda Leopold III. Rakouský roku 1386 shromáždil hlavní síly rytířských vojsk v Bruggu, aby učinil konec řádění vzbouřenců. Rytíři z Alsaska, Švábska a Tyrol, měšťané ze Schaffhausenu, Winterthuru a dalších poddanských měst spolu s brabantskými, lotrinskými a burgundskými žoldnéry utvořili vojsko, jehož rozsáhlé ležení na dálku vyzařovalo nádheru, pýchu a sebevědomí středověkého rytířstva. Na horském svahu u Sempachu čekali připraveni k boji. Pěchota švýcarského spolku proti nim nastoupila v prosté zastaralé sestavě klínového voje. Rozvinula se bitva, trvající v žáru červencového slunce celé dopoledne. Rytíři byli v nevýhodě už pro nesnesitelné horko, které rozpalovalo pláty jejich odění. Švýcarům se náhle podařilo prolomit hradbu nepřátelských kopiníků a vší silou zaútočit halapartnami. Vévoda Leopold padl, na bojišti zůstaly stovky mrtvých rytířů. Konec bitvy u Sempachu líčí kronikář: „A tak boj skončil a Švýcarům patřilo bojiště a vzali tam skvostnou zbroj a šaty a klenoty, co našli u těch pobitých pánů …”

Tažení města Bernu do Bádenska roku 1415. Bernská kronika z roku 1470

Share
0
Admin

Další články

15 května, 2026

SBOR STRÁŽE BEZPEČNOSTI V DOBĚ MNICHOVSKÉ KRIZE. JEHO POKRAČOVÁNÍ NA SLOVENSKU


Číst dále
1 prosince, 2025

Zbraně RAM – k výcviku i sebeobraně


Číst dále
24 listopadu, 2025

Obranné spreje – jaký vybrat, když jde o vaši bezpečnost?


Číst dále

Comments are closed.

© 2019 SEMTIX.cz tvorba webu