

Koncem 40. let probíhal v Československu intenzivní vývoj nového typu samopalu, který se měl stát standardní armádní zbraní. V soutěži několika různých koncepcí nakonec zvítězil samopal, původně označený vzor 48a (pěchotní) nebo 48b (výsadkový). Samopal se vyráběl v rážích 9 mm Parabellum a 7,62 x 25 mm (Tokarev), v provedeních s pevnou pažbou nebo sklopnou ramenní opěrou. Podle ráže a typu pažby samopaly nesly označení vz. 23 a 25 (9 mm Parabellum) a 24 a 26 (7,62 x 25 mm, nižší číslo patřilo provedení s pevnou pažbou).
Ve výzbroji československé armády byly zavedeny verze v ráži 7,62 x 25 mm. Samopalu náleží prvenství v použití teleskopického závěru, nasouvaného zezadu na hlaveň. Toto pojetí převzala řada dalších typů samopalů po celém světě. Zásobníková šachta byla součástí pistolové rukojeti, režim střelby se volil mírou stlačení spouště. Samopal setrval ve výzbroji československé armády do 60. let.

Technická data samopalu vz. 25
|
Ráže:
|
9 mm Parabellum
|
|
Délka:
|
686 mm s vyklopenou ramenní opěrou, 445 mm se sklopenou opěrou
|
|
Hmotnost:
|
3 kg
|
|
Hlaveň:
|
délka 284 mm, 6ti drážkový pravotočivý vývrt
|
|
Zásobovací ústrojí
|
zásobník na 24 nebo 40 nábojů
|
|
Systém závěru:
|
dynamický
|
|
Kadence:
|
600 ran/min
|
| Počáteční rychlost: | 395 m/s |
|
Účinný dostřel:
|
120 m
|