

Korunovační meč byl ze všech mečů nepochybně nejdokonaleji propracován. Tyto zbraně měly symbolizovat autoritu vládce, a bylo proto nezbytné, aby působily impozantně. Za jeden z nejvznešenějších v historii se považuje ten, kterým byl opásán Karel Veliký, když ho na Boží hod roku 800 korunoval v římském chrámu sv. Petra papež Lev III. za svatého římského císaře. Karel Veliký také pravděpodobně inicioval vznik tradice nechat si korunovační meč nejvyšší církevní autoritou posvětit.

Korunovačních mečů se do současnosti zachovalo málo. Nejcennějším a nejslavnějším příkladem je zbraň používaná při korunovacích francouzských panovníků již od 12. století, která je uložena v pařížském Louvru.
Korunovační meče byly funkční pouze v tom, že byly modelovány podle zbraní, které se v dané době používaly. Jejich primárním účelem bylo reprezentovat majestát panovníka, a tak pod rukama kovářů, uměleckých řemeslníků a zbrojířů vznikala spíše umělecká díla, nežli zbraně.