

Jatagany pochází z oblastí pod vlivem islámského náboženství a z Balkánského poloostrova. Do Evropy pronikly koncem 14. století s tureckými invazními vojsky. Jatagan je zbraň se srpovitě zakřivenou čepelí s ostřím na vnitřní straně. Délka čepele kolísá od 47 do 92 cm. Čepele tvarově napodobovali výrobci některých bajonetů z 2. poloviny 19. století. Čepel jataganu je většinou široká 2,5 – 3 cm. Typická je rukojeť ukončená širokou rozštěpenou hlavicí, která připomíná kloub kosti.

Starší a kvalitnější jatagany mají bílou rukojeť, která je často zhotovená z mroží kosti. Méně kvalitní zbraně mají rukojeť tmavou, zhotovenou z rohoviny. Nejmladší zbraně z 19. století mají rukojeť kovovou anebo dřevěnou, bohatě obloženou mosazným a vzácněji i stříbrným plechem. Méně běžné jsou jatagany s rovnou čepelí bez typického srpovitého prohnutí. U nás se někdy používá výraz handžar. Podle většiny odborníků není výraz handžar zaměnitelný s výrazem jatagan. Handžar je dýka se širokou zahnutou čepelí a s jednoduchou rukojetí bez záštity používaná v islámských zemích.

Na čepelích jataganů jsou někdy nápisy arabským písmem, které mají náboženský charakter nebo mají vztah k vlastníkovi zbraně. Vzácné nejsou ani věnovací nápisy v některém z evropských jazyků, protože jatagany byly oblíbeným darem z návštěvy Balkánského poloostrova. Jatagan je velmi zajímavá zbraň vyskytující se na našem území a sběratel ji s trochou štěstí může získat za cenu několikatinásobně nižší, než je její skutečná hodnota. Každý jatagan je originál vyrobený v jednom jediném kuse a často v umělecky náročném provedení.