Španělští mečíři
Nerozluční přátelé – šerm a kord – slavili v 1. polovici 17. století úspěchy jako nepostradatelní průvodci evropské společnosti. S nimi kvetla i prosperita mečířských dílen v Toledu. Hrdě jako šlechtické tituly zněla v letech 1610-1650 jména nejlepších mistrů mečířství: Pedro a Juan Hernández, Silvestře de Nieto, Juanes de Toledo, Antonio Ruiz, Pedro del Monte.
Ještě následující generace v čele s Pedrem de Velmonte a Ignaciem Fernandezem udržovala městu tradiční proslulost. V letech 1640 až 1680 španělští mistři vytvořili svůj poslední významný typ kordu, rapír se zvoncovým košem. Základ jeho tvaru snad ani nepocházel ze Španělska. Podobné náznaky se objevují i na kordech švédských a německých důstojníků v prvých letech třicetileté války. Španělsko však s obvyklou dokonalostí vypracovalo tvar této zbraně ve stylově čisté dílo mečířského umění.








