

Konstrukce opakovací pušky Mosin-Nagant je dílem belgických bratrů Emila a Leona Nagantových a důstojníka ruské carské armády Sergeje Mosina. Puška se vyráběla jako nová standardní služební zbraň pro ruskou pěchotu a dostala označení vzor 1891. Její nejdůležitější vlastností byla odolnost a spolehlivá funkce i za nejobtížnějších podmínek. Některé technické prvky pušky byly neobvyklé. Závěr pušky byl otočný odsuvný, tvořený samostatnou přední částí s uzamykacími ozuby, prostřední částí se závěrovou pákou a úderníkovou maticí vzadu.
V nábojové schránce byla zvláštní západka, která zajistila, že na vrchní náboj, připravený k zasunutí do nábojové komory, nepůsobil tlak pružiny schránky. Zbraň postrádala samostatnou pojistku, napnutý úderník se zajistil pootočením úderníkové matice. Puška se ve výzbroji ruské a později sovětské armády osvědčila, od základní plnorozměrové verze bylo odvozeno několik modelů karabin. Ještě v období 2. světové války ve výzbroji sovětské armády sloužila puška Mosin M1891/30.

Technická data
|
Země původu:
|
Sovětský svaz
|
|
Délka:
|
1304 mm
|
|
Hmotnost:
|
4,43 kg
|
|
Hlaveň:
|
délka 802 mm
|
|
Zásobovací ústrojí
|
nábojová schránka na 5 nábojů
|
|
Systém závěru:
|
otočný odsuvný
|
|
Ráže:
|
7,62 x 54 R Mosin-Nagant
|
| Počáteční rychlost: | 805 m/s |
|
Účinný dostřel:
|
1000 m
|